Ruch okolí mě neruší
z kartuší se maskarony smějí
mé hlouposti.
Je to ke zlosti
že jsem dopadla tak snadno
na dno.
Mám sračky v hlavě
právě teď
tavíš měď
odpověď tvou slyšet chci.
Být nad věcí.
Cítím se špatně
strach mě matně zmátl
koriandr sypu do čaje.
Jsem z divné partaje.
Zde parta je lidí divných
tam i v mých vlasech je
co kdo zaseje.
Zase je veselý bezdůvodně
jde hodně cítit
ale sám necítí nic než
čeho si namátkou všimneš.
Mneš ruce
v mouce.
Konec si přivolá sám
z mrtvých vstal
klopýtal
a chtělo se mu na záchod.
Ten rachot byl hrom pouze
jak touze mojí divili se bohové
bláhové dívce se podobá
ta co myslí za oba.
Podoba její je jen stín.
Do čerta s ním!
6.5.2012
