Veď mě teď hned
kde jako med je hněď
tvých očí.
Na kolotoči se proháním
pohaním tvou slabou stránku
a položím ji na znak
Je to zázrak že moje ruce k tvým připoutány
klokotání potoka v uších máš
nevnímáš nic než toho spojení sladkost
a velkou radost.
Mám dost a ještě více
toho, že líce moje barvou hrají
když tají tvá ústa ta slova.
Chci znova se v nich utopit
slyšet vyslovit
že máš mě rád.
Kolíbat se v tvém náručí mi zaručí bleděmodrý spánek
a vánek září v záři zářijového rána
Já ve tvé peřině zamotána.
Tu nahé koleno prozradí
že halí mě jen šlahoun kapradí.
Poradí mi ústa z malin zrozená
kdy zrosená nemám hledat slova v tmách.
Z úst mi blaženě roste tvoje jméno v ozvěnách.
3.9.2012, sb. Je mi ctí že Vám můžu tykat, pane kocoure
