Město hříchu

Město hříchu

pýchu svou spolklo rázem

zimostrázem pokrytá stráň

zlíbám tě na něžnou skráň.

Jsi nastuzen

souzen k bezedné touze

kroužíš pouze kolem mých boků

roků pár

v ústech suchopár.

Vášeň višňového vína

do klína mého padla

krajkového prádla hebkost

ve vlastním domě je host.

Kráčí po pavlači

naznačí že půjde o dům dál

v duši plál zmatek vnitřní

bezduchost v nich ční.

Odešel s posledním vzdechem

všechen jeho něhou sycen

hlas osvícen žárem

málem horečným.

Je konečným přístavem

při starém mě nechá

a střecha střemhlav padá.

Mám polonahá záda.

29.10.2012, sb. Oblek z oblak

K mým narozeninám

K mým narozeninám bych si dnes přála

odolnost a sílu větší než skála

trpělivost ruku v ruce s vytrvalostí

ke zkouškám mít s jistotou dostatek znalostí

být tolerantní a milá vždy a všude

mít jasné hezké oči a rty rudé

umět se rozhodnout, odvahu mít

ze začarovaného kruhu vystoupit

mít odhad na lidi a věci předvídat

s lidmi co si stále stěžují se nevídat

v každé trampotě vidět legraci

samé fajn lidi potkávat při práci.

K narozeninám si dneska přeju

ať se na svět více směju

ať umím rozeznat pravdu a vždy ji ctím

ať se na chvíli každý den zastavím

přeju si pár dobrých přátel po boku

aby mi bylo stále do skoku

ať miluju toho kdo bude se mnou růst

kdo mi bude brát slova a jíst rosu z úst

ať moje tělo pracuje jak mašina

ať mi stále něco hezkého začíná

přeju si krásné zdravé vlasy

a ať nám všem nadejdou dobré časy.