S nocí tmavou splynul

Dvoří se mi na dvoře

v plné pokoře

kouří

opřen o dveře

opředen závistivými zvěstmi

že pěstmi si zvyšuje svou prestiž

zabředen do myšlenek když vstupuje na refýž

s rozbředlým sněhem.

Během let chodím vyprávět pár vět

o jeho něhou zbarvených očích

když vkročí nenadále a namále má

když na mé korále na krku dá

svou ruku

nenechavou.

S nocí tmavou splynul

minul mě

jako minule

když plynule jeho řeč se svinula do tvaru

potvory v otvoru.

Zase nejsme spolu.

Sb. Oblek z oblak, 29.1.2013

Vůbec nevím co je za den

Vůbec nevím co je za den

zadem procházíš

blíž k zadku mých předků.

Před kůl se snesl

pak vznesl se s požadavky

na mé vdavky.

Lávky nad vodou

korodují s pohodou

a já se

s časem

miluji.

Kralují ve tvé mysli

mléka zkyslý

risk li je tou pravou cestou?

Pak těsto vměstnám do mísy.

Další slova poví si.

Povisy a poryvy spanilých starých dubů

imitují tubu

a violu ve staniolu smáčenou.

Jsem ženou tlačenou do rozhodnutí

za spolknutí včerejšího rána.

Na cívku jsem namotána.

16.1.2013, Sb. Oblek z oblak