Ty si ňórala, neošóšé se, dotlač to, a pak si možeš vyhodit kopyta

Vysvětlení: Ňórala je člověk, který něco dělá moc pomalu. Většinou se toho slovo nepoužívá ve tvaru slovesa "ňórat se" ale spíše jako podstatné jméno "ňórala". Př: Ty si ňórala! Pohni, nebo přijdem pozdě! Pozor, ale neplést se slovem "nimrat se".
Ňórala se často ošóšá - tzn. např. že má jít ven, ale pořád popochází po bytě, tu si zapomněl něco vzít, pak si ještě potřebuje zavolat..atd. Př: Neošóšé se a pojď už! Přijdeme pozdě.
Podobné je slovo "ochométat se", to ale značí chování, kdy se člověk k něčemu připlete, kolem něčeho se motá. Př: Co se ochométáš kolem teho stolu?! Shodíš to!
Něco "dotlačit" znamená něco sehnat, přivézt. S tlačením to nemá nic společného! Př: Dědóš dotlačil tři demižóny buroňa. Opravdu není myšleno to, že je děda tlačil před sebou, prostě je sehnal, dovezl.
"Vyhodit kopyta" znamená vyhodit nohy na stůl, opřít je o stěnu, zkrátka dát nožky nahoru, aby se ulevilo jejich krevnímu řečišti a zahnala se únava. Přeneseně řečeno-dát si chvilku odpočinku.

Jaromilka už stůně míň

i tak jí prosím posílejte spirituální energii, ať nám zase něco hezkého vyrobí a nafotí:))

První zastavení nad maskarony

Již několik let se zabývám jedním zdobným prvkem, objevujícím se na fasádách domů - maskaronem. Svůj rozkvět zažil v období secese (art noveau), ruku v ruce v květinovými motivy a křivkami.
Mé pátrání po historii symboliky tohoto zdobného prvku je v plenkách. Zatím jen chodím se zakloněnou hlavou nejčastěji po moravské metropoli a mapuji. Mimo slavnou budovu Tivoli stojící na Veveří má co do macaronů bohatou nabídku více brněnských míst, včetně Masarykovy čtvrti a okolí Lužánek.
Každý den se, s pohledem ulpěným na hlavu medůzy či zvláštního lesního muže, ptám: proč si majitel domu nechal své sídlo ozdobit zrovna touto děsivou hlavou nebo rozšklebenou tlamou ?
Je například jeden a tentýž typ hlavy znakem jednoho rodu zedníků-štukatérů, či naopak motiv zvolil sám investor?
Mrzí mě, že o maskaronech či reliéfech nejsou publikace. Mimo knih o pražských domech jsem knížku o domech jako takových, resp. jejich aversech, v knihovně nenašla.
Svým skromným bádáním mohu zaznamenané markarony rozdělit:

• lesní muži

• ženy

• děti (amorkové)

• zvířata (psi, medvědi, ryby, nejvíce však lvi)

• ostatní (slunce, měsíc, různé symboly)

Poděkování

Děkuji všem za přání k narozeninám:)

Hanácké slovník_písmenko K

Kerhák
mám ráda toto slovo, které pojmenovává palčivý plevel. Evokuje mi dětství, kdy naši pěstovali přehršle zeleniny, a my všichni za aspoň trochu příznivého počasí žili na zahradě. Nutně tím nemyslím "pracovali", my děti jsme si většinou jen hrály, nebo se snažily pomáhat, ale obvykle z trhání ovoce, vyvážení hnoja králékom, nebo jiných činností byla zábavná hra.
Trhání kerháku byla ale práce úplně, jak tetička říkávala, na drek. Nikdy ho totiž doopravdy nevytrháš. Kerhák je všady. Je horším bráchou ameriky. Amerika se lépe trhá. Peťour navíc oproti kerháku kvete jemnými žlutými kvítky, žel ani do vázy to není. Je to tak akorát slípkám na zobkání.

Kabrňák
no, když jsme byly šikovný, například u toho trhání plevele, řekli nám, že jsme kabrňáci. Mám představu že takový kabrňák je přechod mezi brňákem a  kapustňákem. Zkrátka když se překonáš a zvládneš něco, tak jseš machr, neboli kabrňák.

Vyser se na hormonální antikoncepci! aneb Zpověď

Kdysi, to mi bylo osmnáct let, jsem byla poprvé u gynekologa. Předepsal mi jakési tabletky, nevěděla jsem na co, ale jelikož jsem nedávno prodělala nemoc spojenou s podvýživou, domnívala jsem se že jsou na to.
Asi po třech letech jsem začala chodit s klukem, a tak brát nějakou, v současnosti běžnou, neškodnou, antikoncepci, bylo nasnadě. Jaké ale bylo mé překvapení, když mi gynekolog sdělil, že hormonální antik. už beru dávno.
Asi po dalším roce mi už tabletky nedělaly dobře, MUDr. mi napsal jiné, pak další, ale po všem mi bylo na zvracení, i po náplastech Evra. Lékař mi tedy začal jednou za čtvrt roku injekčně aplikovat koňskou dávku hormonů. Nechci zacházet do detailů, ale to, co mívá žena pět dní v měsíci, jsem měla pernamentně asi půl roku. Jiná možnost nebyla, a já bohužel tenkrát po ratolestech netoužila a chtěla si jen užívat.
Injekční preparát jsem užívala víc jako čtyři roky. Mezitím jsem přestoupila k jiném ženskému lékaři. Ten mě osvítil, protože mi řekl, že mám alergickou reakci na estrogeny a jediná antikoncepce co mohu užívat, působí na mé tělo velmi neblaze, protože jsem přibrala více jak dvacet pět kilo.
Musím podotknout, že se celou dobu nepřejídám a pravidelně cvičím.
Kvůli antikoncepci jsem první zamilovaná léta s přítelem prožila jako nateklá, věčně nasraná fůrie, která prožívala hormonální bouři a milostné hrátky byly kuriózně tím posledním, co bych chtěla. Teď jsem v pohodě, ale přítel asi nemá dost fantazie vidět v devadesátikilové ženské přitažlivou amazonku.
Třicítka mi klepe na dveře, ale já mám pocit, že jsem si nic neužila.

Věřím ale že chroupání mrkve, každodenní sport a mocný čaroděj Čas zapracujou.

Se vší úctou a od srdce Ti říkám: VYSER SE na antikoncepci!

Tanečník

Jak jsem dnes seděla v práci, uvědomila jsem si, že každý den, asi kolem půl třetí, se u mě objevuje určitý nervový třes. Dalo by se to specifikovat jako houpání se v rytmu hudby, a to i když mi v práci hudba nehraje.Vždycky to trvá jen asi deset minut, ale stojí to za to.

Náhodní kolemjdoucí se začnou nádherně houpat se mnou.

Na recepci je to věc -řekněme, vítaná a osvěžující, co ale takový kominík? Ten se moc pohupovat nemůže, hned by se sroloval ze střechy na ulici. Na jeho pracovišti by tanec vyděsil okolí dojmem epileptického záchvatu, či jiné zdravotní indispozice. Co ale takový kuchař? Myslím, že ten se může u plotny kroutit až do sytosti.A možná i po sytosti, když se nají. Takový tančící kuchař by byl hezká šou.

Řidič autobusu při práci tančit nemůže, což považuji za nestoudnou diskriminaci.

A co takhle kardiochirurg? Střihnout si valčík u šití je dobrý nápad. Šije steh -ladně tam, ladně zpět.

Vidím myslivce, jak tančí na posedu, a s ním i stádo tančících srn a zvěře.

Všichni tancují! I kuchař, i kominík, i chirurg. Řidič autobusu si podupává do taktu nohou na plynu!

Tanči i ty!

Rohož

Dnes ráno jsem, jako obvykle, zaspala. Glumi tedy snídala beze mne, ani jí to nevadilo. Zatímco hltala konzervu, já celou dobu stála u skříně s pocitem, že nemám co na sebe. Jelikož už nebyl čas jít po pěkné ale delší cestě, musela jsem čvachtat přes pole. Kroky jsem měla těžké, vratké, jak mi hnědá břečka ulpívala na patách, ale i přesto jsem autobus stihla. Dokonce jsem ještě před vstupem do housenky stihla své bahňáky otřít v trávě.

Jenže.

Přišla jsem do práce , a jako každý den se přezula do polobotky. Blátivky jsem taky tradičně kopla pod stůl. Zanedlouho přišel pán z Loriky. Každých čtrnáct dní nám mění rohož u dveří. Po několika zdvořilostních frázích mi povídá:“dnes vám sem někdo přišel v pěkně zaprasených bagančatech.“

Když přebíral potvrzený dodací list, dodal “Jako kdyby přišel z pole.“

Zvěrolékař

Dnes jsme si s Gluminkou vyjely na náš první výlet. Jely jsme k panu doktorovi se špinavýma ušima. Jet veřejnou dopravou, v ruce přepravní box pro zvířata, je velmi zábavné, ale jen za podmínky, že se zvíře na chvíli nechová jako zvíře, ale jako dáma či gentleman.

Jak už jsem se zmínila, Glumi velká dáma je! Během jízdy sice několikrát mňoukla, ale když jsem jí odpověděla, přestala. Na cestování s krabicí je zábavné to, že vám do ní každý s pousmáním nakukuje. Nemyslela jsem si, že abych vykouzlila úsměv na tvářích lidí bez rozdílu věku či pohlaví, postačí projít se po městě s přepravkou.

Toto dokonale funguje i když vezete přepravku prázdnou, tehdy milý úsměv dotyčného ale brzy přejde v rozčarování.

Milá Gluminka se chovala jako pravá dáma. Ba dokonce při aplikaci pálivé injekce nekvílela, jako kdysi Felix. Když jsem se ale na ni zadívala, viděla jsem, jak je smutná a jak jí tečou slzy.

Vydrž! Zase budeš mít zdravá ouška!

Tulivá

Rozhodla jsem se, že sem budu umisťovat moje fejetonky, hloupé historky a rozpustilá povídání, napsaná v období září loňského roku až června letoška. Občas sem možná vložím a něco soudobého, s ohledem na aktuální stav básnického střeva či ostatního uměleckého ústrojí.

Tulivá

Včera jsem měla k večeři dušenou zeleninu. Glumi si dala taky! Glumi je vůbec kočka nenáročná na údržbu. Před několika dny dokonce snědla zbytek bramborové kaše. Ale večer mně trochu potrápila. Když nasytí svoje balonkovité bříško popadne ji tulivá nálada. Bohužel až tak moc tulivá, že se po bytě nedá udělat jediný krok, kterým by nebyla zasažena. Tu jí šlápnu na ocásek, tu ji podeberu pod břichem a nechtě odkopnu do dáli.. Navíc má takový nešvar, že se o všechno tře. Takže otevřít časopis lze, ale listovat jím už nejde. Koťátko se otírá čumáčkem o každou pohybující se stránku, že nejenže nemám šanci si ji přečíst, ale dokonce nemám možnost si ji přečíst ani později, protože je zmuchlaná. Tímto procesem se z mých časopisů postupně stávají papírové koule, při troše fantazie i květiny. Pro jejich tvar je však nelze uchovávat v knihovně. Tak přemýšlím o tom, že ke stropu umístím jakousi „síť“, na kterou je všechny zavěsím.  

Autumn adonis

Vkládám báseň, která se, myslím, bezvadně hodí k současnému počasí.

Autumn adonis

Jen trocha studeného čaje k tvým rtům přilne se
barvivo z listí mlha saje
zimu přinese.

Dnes v hnědém kabátě přicházíš
jemné vlasy větrem vlají
na teplé počasí nesázíš
rudé ohně v nitru plají.

Vzbudil tě před ránem holubí zpěv
pak v zamyšlení jsi u okna stál
nalouskals ořechy, u krbu lev
přesmutný déšť nám k tomu píseň hrál.

Věčně tu bíle kvetou
kopretiny v hnědé váze
prsty se horké spletou
nastala poslední fráze.

V nešťastných očích žije plamen
tvář je v křovině schována
není nic pro mne vůně ramen
srdce jsou k sobě kována.

Proč pláčou?

Toto je trošku retrospektiva. napsala jsem ji když mi bylo 15 nebo 16 let.

Poč pláčou?

Proč ty mraky pláčou
i když jsou bělostně čisté?
Asi se na někoho hněvají
teď už je to jisté.

Proč ty stromy pláčou?
Asi postádají správnou péči.
Lidé je jen surově kácejí
ale tak je nevyléčí!

Proč ti ptáci pláčou?
Vždyť přece křídla mají.
Chybí jim asi s lidmi přátelství
proto asi šťastni nezpívají.

Proč ti psové pláčou?
Asi proto že boudy nemají.
Nemají střechu nad hlavou
asi proto žalostně štěkají.

Proč ti lidé pláčou?
Vždyť jim v bance mince zvoní
Asi jim láska chybí
jen v smutné šedi sní o ní.

Kdo chce být "ová"?

Všimli jste si také, že v současnosti spousta osob/ností ženského pohlaví nosí mužský tvar příjmení? Má nová sousedka se jmenuje Petra Kelner, dnes ráno jsem četla článek o Janě Kirschner a moje kolegyně má nově se narodivší holčičku nesoucí jméno Ellen Reidl.
Milovníci "ová" koncovky omdlévají nenávistí a pohrdáním, řka: "To už té Americe nemůžeme víc lézt do zadku!"
Pravda je ale trochu jiná. Věru, jak se říká-ten, kdo se rozčiluje, většinou nemá informace.
Nedávno mě totiž při listování v archivu trkla do očí jedna věc. Mé příbuzné z 19. století nesly jména jako Marianna Chaloupka, Barbora Večerka či Florentina Blažek. Žádné "ová" se dříve nekonalo. Je snad dívčí koncovka výdobytkem 20. století?
Zajímají mě jakékoliv vaše názory či postřehy.

Hanácké slovník, písmeno Ch

Chlámat se
znamená smát se, vychlámaná=vysmátá. Jen tak mimochodem-všimla jsem si že ve větě místo slova proč, používáme slovo co. Př.:"Co se chlámeš?"


Chromat
nemá nic společného s chromem, ani to není nějaká firma na obrábění kovů. Chromat znamená kulhat.


Chrápač
Tímto slovem mě tituluje maminka. Chrápač je člověk který dlouho spí.

Hanácké slovník, písmeno C, D

Cabnót se
znamená minout, netrefit. Můj přítel dlouhodobě zaměňuje cabnót a čubnót. (Čubnót je pro připomenutí švihnout.)

Dójit
je slovo, které znamená něco tahat, natahovat. Možeš dójit svetr, které pak bude vydójené. Pozor, kráva může být vodojená, ale pak jde o jiné vydojení než to naše. (Často může být vydójené lem svetru.)

Dělobuchy
jsou kynuté koláče, velké asi jako dlaň. Jsou plněné povidly nebo ovocem. Vaří se v páře a sypou se strouhankou, tvarohem, nebo čím je libo.

Nedělní návštěva

Včerejší návštěva u mají maminky a strýčka byla inspirativní v mnoha směrech. Nasytila jsem ducha i tělo.Byla jsem okouzlena zátiším s jablky, které zdobilo lednici v kuchyni, opodál na stolku, tam kde bývala knihovna, se malé dekorativní dýněčky opíraly jedna o druhou. Na gauču mě zvala ke hře parta starých medvídků a jiných měkkých plašových zvířátek. Na celou tu parádu dopadalo z Hétmanu odpolední sluníčko, a já se zasnila a zavzpomínala na tetičku M. a na krásný prázdniny u ní. Teta byla jedinej člověk, u kterýho jsem jako děcko neplakala a byla hodná. Myslím na ni každý den. Vzpomínali jsme na ni i my, sedíc u stolu, když jsme probírali každodenní starosti a u toho mlsali piškotovou roládu a kafíčko.
K idylce nic nechybělo. Na hůře jsem vyzgréňala aji časopis Vlasta z roku 1977. Genius loci byl dokonalý.

Hanácké slovník, písmeno Č

Prosím Jaromilku, ale i kohokoliv o revizi, případně komentář.

Čubnót
je slovo, které označuje jev, kdy tě švihne tenká, pružná věc. Nejhorší je čubnutí do oka. Čubnutí má společného s čubou jen to, že psí fenku můžeš káravě čubnout prutem.


Čubiky a čibuky
jsou svou stavbou velmi podobná slova, v reálu se ale od sebe liší. Čubik je vystouplý hrbolek. Teoreticky se dá čubikem nazvat např. struk na kravském či jiném savčím vemeni.
Zato čibuk je květenství rákosu, má hnědou barvu a tvar velkého doutníku.
Oba tvary mají v oblibě muži.


Čurabaja
Je bratr čubiku. Většinou může mít delší a větší tělo. Může být ohebný, rozviklatelný, nebo stlačitelný.. Je to nejčastěji ovládací knoflík, nebo podobný cvanklík.


Čundrmíšek
etue, neboli kosmetická taštička se zipsem- řečeno krásnou malebnou češtinou.


Čapa
znamená noha. Ale když řeknu čapni ho, nechci abys ho kopl nohou, ale myslím tím chyť ho, zastav ho, nebo i uchop ho.

Hanácké slovník, písmeno B-pokračování

Brány do lesa (jet jako)


Tohle sousloví mi celej život vrce v hlavě. Znamená to jet, ať už na kole, nebo ve voze, hodně velkoryse-ze široka, až hrozí že řidič zavangluje a havaruje. Sousloví se užívá ve stylu žertovného varování:“Ty jedeš jak brány do lesa!“
Představa bran, jak jedou do lesa, je i při mé bujné fantazii velké sousto. Je záhadou, co by v lese dělaly, asi jenom rezavěly. Napadá mě, že je to možná přebrept původního „vrány“ do lesa, ale ani vrány, které jedou do lesa, mě jaksi neuspokojují. Ty by totiž do lesa nejely, ale letěly.


Břinknót.

Znamená někoho uhodit, obvykle do žvýkacího svalu či přilehlé pohybové a nosné soustavy. Expresivně dát „po čuni“, lisknót neboli dát facku.
Není to správný úkon, protože hlava, ať už číkoliv, nemá být vystavena ranám. Břinknót se ale možeš aji nekam jinam. Často se nebřinkneš někam, nýbrž břinkneš něčím, třeba lopatou. (Když už se ti nechce pracovat tak s ní švihneš nebo břinkneš o zem.) Větývka nebo proutek tě může čubnót, mignót tě může kladivo nebo jiná těžká, zásadní věc, nejen na násadě.
Pokud děcko hodně zlobí nebo udělalo nejaké průser, rodič ho može vybřinkat.
Neplést si se slovem „břinkot.“ To znamená rámus, rachot.

Hanácké slovník, písmeno B

Již několik let, takměř desetiletí, se zabývám sběrem výrazů, které se užívají v naší rodině. Otec pochází z Kojetínska, maminka zase z Kroměřížska. Máma ale několik let studovala v Brně, takže některá slůvka možná obšlahla z Hantecu.
Snažím se sesbírat většinu výrazů a lokalizovat jejich původ, ale hlavně se při tom pobavit. Takže, začínáme. B.
Brutvan. Je to plechová, vetšinou obdélníková nádoba na pečení v troubě. Mívá emailovou politůru, takže se brzo opráská. Brutvan má dvě uši, vetšinou polepené zapečenou mastnotou. (Blé.) Brutvan není oblíbený kus kuchyňského nádobí, protože je těžký a mastný. Obvykle do něj vkládáme kuřátko, králíčka nebo prasátko a také naději ve zlatavou pečínku. Brutvan se česky řekne "pekáč".

Břula. Je to člověk, většinou muž, který je líný, a není vhodně oblečen, ba co víc je líný vhodně se obléci. Obvykle také ledabyle stojí nebo kráčí. Je to zkrátka člověk, na kterého není hezký pohled, a když mluví, tak to jsou samý neomalenosti, tudíž malosti a lenosti.

Jsem tady

S prvními podzimními květy jsem se rozhodla vytvořit svůj bloček. O čem hlavně bude? Možná se zde budu snažit vykreslit všechny barvy lásky, možná si tu budeš moci přečíst moje básně. Tak vzhůru do toho!