Dvoří se mi na dvoře
v plné pokoře
kouří
opřen o dveře
opředen závistivými zvěstmi
že pěstmi si zvyšuje svou prestiž
zabředen do myšlenek když vstupuje na refýž
s rozbředlým sněhem.
Během let chodím vyprávět pár vět
o jeho něhou zbarvených očích
když vkročí nenadále a namále má
když na mé korále na krku dá
svou ruku
nenechavou.
S nocí tmavou splynul
minul mě
jako minule
když plynule jeho řeč se svinula do tvaru
potvory v otvoru.
Zase nejsme spolu.
Sb. Oblek z oblak, 29.1.2013
Žádné komentáře:
Okomentovat