Cyklista

Dnes když jsem šla z šalinky na autobus, musela jsem projít  podchodem, v němž je k vidění podivná věc.

Nachází se to před vietnamskými obchůdky, kde je k dostání textil a různé příšernosti.

Je to třpytivý cyklista na třpytivém kole.

Blíž než na pár metrů jsem se k němu neodvážila , ale odhaduji, že je asi 40 cm vysoký.

Různě se otáčí a popojíždí – něco ve stylu školáka, který čeká na kole u domu a nudou neví coby.

O nic hrozného vlastně ani nejde, ale jízda onoho nelidsky třpytivého pandrholy je dokreslována skřípáním. S trochou fantazie lze v tom skřípotu slyšet takový uječený nápěv v E-moll.

Zkrátka, nic moc.

Když si představím, že bych toho šílenýho panáka dětem koupila a musela ho celý den poslouchat, bylo by jisté, že bych mu  po pěti minutách jízdy píchla duši a škodolibě sledovala že nemůže jezdit.

Když musím inkriminovaným podchodem projít, radši se na rej bláznivých cyklistů, fosforových plastových koní, ječících mončičáků a blikajících helikoptér, nedívám.

Onen pískot bicyklu jde přesto až do morku kostí!