Udeří do dveří
až poštovní schránka svým kovovím
odpoví křehkosti mé schránky
kde v šedém svetru a ramenem ven
kráčel jsi ven otráven.
Něco se děje
nevím zda rdousíš pod proudem tekoucí vody svazek mrkví.
Jen mrtvý ví
kde kotví tvý
lodi.
Shodí z ní korozní ukotvení
tak náhle
že táhle písknu jako pískomil z písku
na slanisku.
Je vně
mně mne kolem kolene.
Vše dožene.
A mně k slzám.
Mlsám je.
Do háje!
13.6.2012
Žádné komentáře:
Okomentovat