V hrnci utopenci

Chybíš mi

a dítě ve mně stůně

vůně tvých vlasů ho dojímá

vzpomíná na svůj minulý život.

Příchod tvého já přivítám spoutaná

ústa má u sta zlatých sluncí

v hrnci

utopenci.

Jsou kyselí

od zelí

odlezli od zla-li zelený žáby.

tančí na ska

v poušti Nazca.

Odtud tam tudy

hráli na dudy

dva chudáci legraci neznali

tak hráli do svítání

písničku klokaní ke lkaní

bez ptaní.

Ptačí denní pění věnuje ti věno

a vědro plné pěny na čištění koberce

plného chlupů ze štěněte.

Ten se nesplete

ví kde má víko

a mlíko v orosený sklenici.

Z lednice jepici lapil spolubydlící hřmotně.

Potmě je mi smutně

žes mi pusu nevlepil

jen v představách ji uštědřil štědře

a daroval

a radoval se.

Celé sele pase

v lese.

Spásá krásu v pásu zeleného obilí

oblíbili si ho ti

kdo z nebe možná přiletí.

Kuřeti u řiti kouřiti zdrávo není.

budu šít v poledne na koleni

je to nabíledni

na bílém dni

dlí lední medvědi.

Mají odpovědi.

5.6.2012

sbírka Je mi ctí, že Vám můžu tykat, pane kocoure