V trní se ukrývá květenství.
Jen ženství dokáže plno kuráže
podrážet nohy.
Pouhým snítkem je
a snílkem
lkem mým.
Nesním o něm
jen sním o letním svítání.
Lítám v ní.
Litánii tvé rty pijí
jako lačný králíček.
Jakoby přišel ze snu
jenom hlesnu úžasem
nad propastí pláství.
Ten žvást ví celý svět
vyprávět ti chodí
o půl dvanácté.
Jen do nás temnota stoupila
když jsem se opila.
Kropila svou hlavou záhon celou noc
bez pomoci.
Klanící se otroci v poklopci,
pochopte úchop za ucho správně!
Utopila jsem se v kávě.
17.10.2012, sb. Oblek z oblak
Je půl a ne celá
OdpovědětVymazatPůlka chleba ojínělá
Ještě omastek
a vztek vylít do pomejí
Dvanáctou na talíř leji,
když halíř protek mezi prsty
a cesty ztratily sa v dáli,
kde nebe slova chvály
tiše pro TĚ píše ...
Lenka