Chceš žít
a jít svou cestou statečných
na mě dých ladných nocí mráz
když sázela jsi zimostráz.
Snáz jde smazat pokušení
v rozednění když na louce kráčí
té co vlasy barvou bodláčí lesknou se
a piha jí trůní na nose.
Zvolila si nelehkou cestu
městu otočit se zády
do nálady bojové se ponořit
pokořit své meze
teze vyvrátit
naděje neztratit.
Z trati přinesla kytku z remízku
na blízku se zdálo
že málo má v šedi očí.
Noviny do kamen stočí.
Sto dní s tou toužebnou dálkou v hlavě
hravě zápasí
vytasí dýku
jako díků výraz.
S ní rázovitá krajina
na jiná místa ji vede
kde šedé stráně sníh uvítá
kde rostou okrasného zelí koryta
kde kostel stojí se stoletou lipou
stojí za vyleštěnou mosaznou pípou.
Máma má pro mě v domě
OdpovědětVymazatplnou náruč lásky
Poruč, aby vrásky
vkvetly jen pro ni vůní růží ...
Lenka