Ojíněná stráň

Nezajímám ho -

bídnýho červa hřeju na prsou.

Odnesou jen tvůj nářek.

Lháře jdeš odehnat.

Kolohnát v lidské podobě

chodí mi po domě.

Jen krása

drásá mou duši.

Vzruší se rychle

má záda jako krychle.

Střemhlav po střeše

potměšile běží

sněží mu ve vlasech

těžko popadá dech

lehce v lehu

něhu nezná.

Přesto má něžná ústa

a choulostivou dlaň.

Ojíněná stráň vítá tě náručí křehkou.

Sněm něh kouzelných

na mě dých´

je jedním z posledních

co nesedí na pozadí nové doby.

Zase se zlobí.

8.11.2012, sb. Oblek z oblak