Kdysi, to mi bylo osmnáct let, jsem byla poprvé u gynekologa. Předepsal mi jakési tabletky, nevěděla jsem na co, ale jelikož jsem nedávno prodělala nemoc spojenou s podvýživou, domnívala jsem se že jsou na to.
Asi po třech letech jsem začala chodit s klukem, a tak brát nějakou, v současnosti běžnou, neškodnou, antikoncepci, bylo nasnadě. Jaké ale bylo mé překvapení, když mi gynekolog sdělil, že hormonální antik. už beru dávno.
Asi po dalším roce mi už tabletky nedělaly dobře, MUDr. mi napsal jiné, pak další, ale po všem mi bylo na zvracení, i po náplastech Evra. Lékař mi tedy začal jednou za čtvrt roku injekčně aplikovat koňskou dávku hormonů. Nechci zacházet do detailů, ale to, co mívá žena pět dní v měsíci, jsem měla pernamentně asi půl roku. Jiná možnost nebyla, a já bohužel tenkrát po ratolestech netoužila a chtěla si jen užívat.
Injekční preparát jsem užívala víc jako čtyři roky. Mezitím jsem přestoupila k jiném ženskému lékaři. Ten mě osvítil, protože mi řekl, že mám alergickou reakci na estrogeny a jediná antikoncepce co mohu užívat, působí na mé tělo velmi neblaze, protože jsem přibrala více jak dvacet pět kilo.
Musím podotknout, že se celou dobu nepřejídám a pravidelně cvičím.
Kvůli antikoncepci jsem první zamilovaná léta s přítelem prožila jako nateklá, věčně nasraná fůrie, která prožívala hormonální bouři a milostné hrátky byly kuriózně tím posledním, co bych chtěla. Teď jsem v pohodě, ale přítel asi nemá dost fantazie vidět v devadesátikilové ženské přitažlivou amazonku.
Třicítka mi klepe na dveře, ale já mám pocit, že jsem si nic neužila.
Věřím ale že chroupání mrkve, každodenní sport a mocný čaroděj Čas zapracujou.
Se vší úctou a od srdce Ti říkám: VYSER SE na antikoncepci!
Žádné komentáře:
Okomentovat